Podotýkáme však, že se v žádném případě nejedná o náboženskou, terapeutickou, etnickou ani jinou podobnou komunitu.
--
Sami se neustále přesvědčujeme o tom, že budování komunity je poměrně komplikovaný proces. Už samotný charakter našeho projektu k sobě přitahuje opravdové individuality. Někteří z nás jen tuší, jak by si společné bydlení představovali a nechávají se inspirovat okamžikem, jiní naopak mají velmi konkrétní představy a potřeby. To samozřejmě ve standardně fungující společenské jednotce může přinášet řadu problémů.
Princip komunity však nespočívá v prosazování vlastních představ za každou cenu, s cílem dosažení uspokojení jednotlivé osoby, nebo rodiny z dosaženého cíle. Takový přístup je z hlediska skupiny nevýhodný a proto předem odsouzen k nezdaru - podobně vyhraněný jednotlivec nebo rodina skupinu zpravidla dříve nebo později opouští. S podobnými jevy už máme své zkušenosti a proto se snažíme z nich poučit. Při našich setkáních a rozhodovacích procesech vycházíme ze základních principů, na kterých jsme se společně shodli a z několika dalších, níže uvedených postupů, které usnadňují komunikaci mezi námi. Snažíme se: - autenticky vyjadřovat svoje vize a potřeby, nebát se říci co cítíme a nemít žádné skryté plány, agendy nebo motivaci - vnímat nejen myšlenky a nápady ostatních, ale i jejich pocity a motivaci, které se za nimi skrývají - jeden druhého nepředělávat, ale spíše oceňovat a využívat jedinečnost každého z nás. Při rozhodování se navíc co nejvíce snažíme používat princip konsensu, čili všeobecného souhlasu, namísto jindy obvyklého tzv. demokratického rozhodnutí většiny. Pokud se nám napoprvé nepodaří rozhodnout konsensem, raději rozhodnutí odložíme a znovu celou záležitost projednáme. |  |