1. Neexistuje sdílená ekonomika Vzniklé společenství také není primárním zdrojem příjmů pro jeho členy. Pokud by společenství bylo zdrojem příjmů pro jeho členy, má se za to, že by to vneslo významnou změnu dynamiky mezi jeho členy a nastavovalo by jinou úroveň vztahů ve skupině, která je již mimo rámec myšlenky cohousingu. 2. Neexistuje hierarchická struktura a způsob rozhodování Ve společenství jsou vůdcovské role, ale nikoliv vůdci. Společenství není závislé na jedné osobě, a to i přesto, že skupina je obvykle založena jedním nadšencem, který projekt rozhýbe a rozjede. Ve skupině pak obvykle bývá někdo další, kdo dává dohromady finance, jiný zajišťuje během schůze hlídání dětí, někdo zapisuje průběh jednání a existují i další funkce a úkoly. Většina cohousingových společenství přijímá zásadní rozhodnutí konsensem a ačkoliv mnoho skupin má pravidla hlasování, na která dojde v případech, kdy se s kupina ani po mnoha pokusech nemůže dohodnout konsensem, k hlasování přistipují zřídka nebo nikdy. Jestliže je ve skupině jeden vůdce, který nastavuje pravidla a standardy jednostranně, nejedná se o cohousing. 3. Chod a provoz bydlení řídí samotní obyvatelé Po nastěhování je provoz komunity zajišťován jejími obyvateli, nikoliv zvenčí, a podléhá pravidlům, která si mezi sebou obyvatelé předem dohodnou. 4. Soukromé domy jsou doplněné společným vybavením – „společenským domem“ a společnými prostranstvím Každá jednotlivá domácnost vlastní svůj plně vybavený dům (nebo byt) a zároveň sdílí rozsáhlejší společné vybavení s celou skupinou. Sdílené prostory jsou navrženy pro každodenní užívání a jsou nedílnou součástí života ve společenství. Obvykle zahrnují místo pro společná jídla, místo k posezení, dětskou hernu, pokoje pro hosty, dílny, zahradu atd. Cohousing není společné žití v jedné domácnosti. 5. Obyvatelé se podílejí na plánování Budoucí obyvatelé se účastní celého procesu plánování projektu cohousingu, který díky tomu nejlépe odpovídá jejich konkrétním potřebám a přáním. Navíc, díky osobní účasti na plánování, vznikají mezi jednotlivými členy pevná přátelská pouta, která jsou základem stabilní skupiny, která má šanci dobře fungovat i po nastěhování. Ke spolupráci může být přizván developer, což může celý proces zjednodušit. Ale pokud by byl cohousing vybudován pouze developerem bez účasti budoucích obyvatel, projekt by nemohl tak dobře splnit potřeby a přání obyvatel a ti si hlavně neprojdou nesmírně důležitou fází „budování společenství“. 6. Urbanistické a architektonické uspořádání podporuje vznik a udržování sousedských vazeb Architektonický návrh podporuje sousedské vazby a zároveň nabízí každému jeho soukromí. Některé prvky uspořádání jsou velmi důležité, např. orientace domů do veřejných prostor, umístění společenského domu do centra dění, dětská hřiště a venkovní plochy s možností posezení za každého počasí, apod. Převzato ze stránek www.cohousing.cz Na fotografiích jsou příklady z různých cohousingových projektů ve světě. |